úterý

Dnes jsme viděli trolí stěnu. Šli jsme na takovej výšlap, nahoru 800 výškových metrů a dolů tou samou cestou, takže zase 800 metrů, tentokrát dolů.. Byla to chvílama celkem pruda, hopsali jsme po šutrácích a to teda bylo dost strašný.. Ale zase na druhou stranu byly dneska nejhezčí výhledy, ale dnes Vám fotky nepošlu. Ne že bych nechtěla, ale je tu zabezpečená wifi a musela bych vysomrovat heslo. Jenomže je to tu celý nějaký nesympatický. Přijeli jsme sem do tohoto kempu trajektem a strejda, kterej na tom trajektu vybíral prachy byl protivnej jak noc. Ale tak já ho celkem chápu.. Když se tady chceš ožrat, tak tě to stojí půl výplaty a ještě musíš do autobusu plných smrdutých spocených čechů. Dneska jsem teda na těch šutrech přemýšlela, proč já vůl nejela někam k moři.. Mohla jsem se tam válet, popíjet vínko nebo pivečko, laškovat s plavčíky..  Ale večeře mi trochu zvedla náladu. Byla čočková polívka, rajská, kolínka a hovězí maso..  Výhoda i nevýhoda cestování s cestovkou je, že když se řekne, ráno v 8 odjezd, tak se prostě jede. Takže toho strašně moc stihneš. Třebas zítra je odjezd v 7:30, takže budíček v 6, snídaně v 6:15 a musíš sbalit stan a všechno.. No fuj.. To kdybych jela s kamarádama, tak bychom se vyhrabali tak v 10. A kdybych jela s Alenkou a Davidkom… No ještě že je tu tak dlouho světlo, to bysme se vyhrabali tak ve 2 odpoledne.

Zítra bude výlet lodí. Stojí to 160 NOK, ale když chceš v půlce vystoupit, a jít na výlet, tak to stojí 220 NOK. To mi přijde zvláštní. Já to tedy vidím tak, že se vyprdneme na výlet, ten si uděláme samy a užijem si celou tu jízdu za levno.. Zbytek tedy nepropijem (bylo by to tak na půl piva), ale zřejmě zakoupíme nějaký upomínkový předmět J Ještě vzkaz pro Leonku: mí potkani se jmenují Jayson a Mirek. Jayson teda chcípnul, tak jsem ve vaňkovce koupila novýho a hodila ho tam Mirkovi na hraní. A ještě matka vzkazuje Kamilovi: Matka leze jako lemra, je ostuda naší rodiny.